14.4.2017

Interview

Velkým skokem se vracím do téhle odrážky, úspěšně jsem totiž svou francouzskou stáž zakončila a jsem zpátky. Dlouho jsem se neozvala, a tak mě napadlo - měla bych shrnout všechno do jednoho článku. A dostala jsem nápad!

Vždycky jsem si přála dělat interview do nějakého nechutně čteného časopisu, nebo být součástí talkshow nejsledovanějšího kanálu. Nebo něco takového. Takže si takové interview sama se sebou vyzkouším. 

Dlouho jsme o tobě neslyšeli, jak se vede?

Ahoj, ahoj. To je pravda. Návrat z Francie do školy a do práce byl lehce hektický a na blog se bohužel nenašel čas. Ale už jsem zpátky a ještě ke všemu se spoustou nových nápadů.

Tak to rádi slyšíme! Pověz nám upřímně - co se změnilo za tu dobu, co jsi byla pryč?

(smích) Upřímně - asi nic převratného. Ve škole je toho čím dál víc a čím dál víc na zbláznění, doma všechno při starém a průvodcovský text jsem taky nezapomněla. Na svého budoucího manžela jsem stále ještě nenarazila a vážím asi o 5 kilo víc, než jsem odjížděla. A to je asi všechno. Možná moje francouzština je o něco lepší, ale test z Morfosyntaxe jsem nenapsala. (Pokud nevíte, co to je, buďte rádi.)

Nejvíce nás zaujal budoucí manžel, jakto, že pořád nic?

(znovu smích) To já opravdu nevím! Klidně bych si na čelo nalepila cedulku svobodná, ale nejsem si jistá, jestli by to fungovalo. V téhle oblasti se mi poslední dobou prostě nedaří.

Ani ve Francii tě žádný neokouzlil?

Je pravda, že pár čísel a nabídek sňatků jsem dostala, to se mi tady stát nemůže, ale ne, žádný Francouz.

Víš, možná si to třeba nějaký takový budoucí manžel přečte. Co bys mu vzkázala?

(smích již po třetí) Aby se nebál a připravil si pevné nervy. Bude to boj. 

Teď se musíme zasmát taky! Tak snad se nenechá odradit. Ale pověz nám, co nejvíc ti z Francie chybí?

Rozhodně počasí. Až bude v pondělí sněžit, jak hlásí, nekoukejte se na počasí v Nantes, bude to k pláči.

V pondělí? Velikonoční? Kde ho letos strávíš?

Jak jinak, než v práci. Pokud budete mít cestu, zastavte se. Udělám vám speciální prohlídku. 

To je teda nabídka! Začneme o tom uvažovat. A ještě poslední věc - vzkaz čtenářům a čtenářkám?

Neseďte doma na zadku a něco podnikněte. Vyražte na stáž, na Erasmus, najděte si novou brigádu, začněte psát blog, nebo se jen jeďte projet na kole. Život je krátký a stojí za to!

21.1.2017

Už se to blíží

Na chvilku odkládám materiály plné lexikologie a sémantiky (Nebojte, nemusíte googlit, co to je. To je úplně zbytečné...) a slavnostně oznamuji, že za týden v tuhle dobu už budu bloudit někde v Nantes, na západě Francie. Úplně sama. Zase. Plní se mi totiž jeden z mých plánů, moje první práce ve francouzském prostoru. Haha. Takhle to zní až moc dobře, ve skutečnosti budu jeden malý, lehce opominutelný stážista. Ale s vlastní kanceláří! (A taky vlastním PC, ten si musím dovézt...) Vlastně ani nevím, co mě to popadlo odjet na praxi už teď. Možná fakt, že mi francouzština pomalu začíná lézt přes uši, krk, žaludek až do samotného rektu (néé, prosím, tohle opravdu negooglete :D). Jednoduše potřebuju trochu změnu, trochu jiného vzduchu a taky pocit, že to každodenní ležení v bichlích někam vede. (Někam, kam to má cenu. Ne do rekta.)

Mohla bych samozřejmě tvrdit, že se šíleně moc těším, všechno je slunečné a budou to nejkrásnější dva měsíce mého života. Ale pokud nejste na mém blogu poprvé, nebo pokud máte alespoň trochu cit na poznávání lidské osobnosti, tak už jistě chápete, že jsem těžký realista, a tak nějak tuším, co všechno by se mohlo pokazit...

Co když v Amsterdamu přestoupím do špatného letadla a můj kufr odletí beze mě? Co když zjistím, že moje ubytování neexistuje a někdo mě okradl o peníze? Nebo že se ztratím a už mě nikdy nikdo nenajde? Dobře, to snad ne. Ale stejně. Strašáků mám víc než dost. Je pravda, že takové situace většinou přitahuju, ale alespoň mám pak o čem vyprávět a psát na blog.

Takže mě teď čeká dodělávání zkoušek, balení a poslední levné jídlo až do dubna.

Incroyable!

(Tohle si klidně vygooglete! :) )

Abych zase nebyla tak moc anonymní, tak tady máte moji fotku, která přesně zachycuje moje momentální pocity alá naučte se to někdo místo mě...:D! Odkrytí mého já je takovým malým poděkováním všem, kteří sem pravidelně chodí a mé články si čtou, je Vás čím dál víc a já si toho nesmírně vážím! :)

Datum odeslání 21. 1. 2017 20:44:51
Jméno Edita marteau
Zpráva Pevné nervy se zkouškama, uvidíš ze za chvilku bude hej ! ❤ 

Vložte svůj text...