Jsem Z.P.Ě.T.

Od 18.listopadu uběhlo už docela dost času, a tak se omlouvám Všem svým 50 čtenářům, kteří sem pravidelně chodí a čekají. 

Vážně je vás 50, i když na vás dost prdím? Já snad budu muset vymyslet nějakou odměnu, nebo tak! :)

Abych se trochu ospravedlnila, tak jsem svůj blog nezanedbávala schválně. Můj program se omezil na ťukání bakalářek, raportů a seminárních prací do klávesnice. Takže když můžu na chvíli počítač zavřít, jsem šťastná, mám svátek a tak vůbec. A dělám úplně jiné věci.

Dneska jsem se ale probudila do naprosto božího počasí, které dokázalo vykopat můj po Vánocích vykynutý zadek ven. Proběhla jsem se zhruba 7km a načerpala takovou energii, jako už dlouho ne. 

Takže když jsem přišla domů a uvařila si svůj mega obří hrnek kafe, bylo jasné, že tenhle článek prostě vznikne!

(Píšu ho už po třetí, dvakrát se mi nějakým zázrakem smazal!)

Přemýšlela jsem nad tím, že můj život vlastně docela zajímavý je a že mám o čem psát.  Teda, no adrenalin, no money, ale víte jak. Je mi 22 a zase nebudeme přehánět! :D

Protože čtu blogy ostatních moc ráda, vždycky se pro něco nadchnu a říkám si: "Joo, o tomhle taky budeš psát!" A pak mi dojde, že těch témat, o kterých bych se chtěla zmínit je moc, a že netuším, který profil čtenáře by si rád přečetl o tom, jaké používám laky na nehty a zároveň proč jsem členem ODS. (Je to venku!) Jsem taková nevyhraněná prostě. Takže netuším, co bude cíl mého blogu. Asi se vypsat ze všeho, co mě potká. Ode dneška tak vlevo ve sloupci najdete víc odrážek, takže pokud vás víc zajímá můj politický názor než moje hadříky, stačí dva kliky a slibuju, žádné topíky! :D (A NAOPAK!)

No tak jo, jdu vyrobit ty odrážky a běžím do školy. Mám první hodinu španělštiny tenhle semestr a tuším průser!

BV