Prázdniny v Praze

"V Paříži jsem sice byla v centru dění, ale v Praze jsem pronikla do sebe samé" -Sylvie Germain

Sypu si popel hlavu, protože čas letí a moc článků jsem zatím nenapsala, nevydala, nepromyslela. Měla bych s tím něco udělat. Je pravda, že moc volného času nemám, ale to by byla moc jednoduchá výmluva. Jsem prostě lenoch a když mám čas, radši si zalezu do postele se seriálem. (Koukám na Supernatural zase pěkně od začátku. Jo a taky musím dokoukat HIMYM. Já totiž pořád nevím, kdo je máma!?!)

Dva měsíce jsou za mnou. Mohla bych říct, že to uteklo, ale není to pravda. Když sedím na čtyřhodinových lekcích mezinárodního obchodu, rozhodně to neutíká. Čas se vleče, ale nestíhám ho počítat, takže mi to vlastně tolik nevadí. Práce máme víc než dost, o tom bych taky někdy mohla napsat článek, třeba by mě někdo politoval... O:)....?

Nicméně, protože Francouzi chodí do školy opravdu HODNĚ, dostanou jednou za čas týdenní prázdniny, aby si trochu odfrkly. My u nás žádné takové nemáme, ale řekněme si upřímně, zase netrávíme čas ve škole od nevidím do nevidím po celý týden...

Prázdniny přišly a já je využila proto, abych se otočila podívat domů. Pozdravit rodiče, opít se s kamarády, umuchlat přítele a sbalit si zimní věci, abych neumrzla, nebo popřípadě neumřela hlady, kdybych si je chtěla koupit všechny tady. 

Plán byl jasný, v sobotu ráno jsem se sbalila a vyrazila do Nantes, kde jsem loni v zimě absolvovala stáž. Bylo to hezké vzpomínání, vůbec jsem si tam nepřipadala cizí a tenhle pocit, věřte mi, je k nezaplacení. Přespala jsem tam (počítá se to, když jsem šla spát v 5 ><?!) a druhý den letěla domů. DOMŮ <3

Na letišti na mě čekal "M" (to je můj přítel, jo?), byla jsem jako v tom filmu, kde holka vystupuje z letadla a její kluk na ní čeká s pugétem růží, a pak se dlouho objímají a hraje romantická hudba a vůbec nikdo na ně nekouká, jsou oni jenom dva a tak. Až na to, že ten můj neměl pugét, protože mu zavřeli před nosem a hudba taky nehrála, jenom nějaká Ruska nenastoupila do letadla, tak ji pořád vyvolávali.

Doufám, že to stihla. Chudák, nechtěla bych, aby mi uletělo letadlo.

Říkala jsem mu pár týdnů zpátky, že tady nejím moc maso, tak mi to chtěl vynahradit a vzal mě do nejvíc maso restaurace v Praze. Pokud ho milujete, doporučuju. A pokud ho nejíte, doporučuju taky, milovat začnete! https://www.kantyna.ambi.cz/ (Myslím maso, ne mého přítele!)

Dala jsem si pivo. Pivo jako PIVO. Ne to co se pije tady ve Francii. Prostě PIVO s velkým P. (a I, V a O)

A pak se to všechno seběhlo nějak rychle.

Stihla jsem za ten týden spoustu věcí. Třeba se jít podívat na přednášku na Karlovku. Moc jsem ale neodpočívala, a teď toho možná lituju. Malinko. Chtěla jsem všechny vidět, všechny pozdravit, všem povyprávět. Takže je pondělí, jsem zpátky ve Francii a jsem úplně hotová.

Přidám fotky a běžím na fotbal.